Před nedávnem jsem se opět vydal na cesty a tentokrát navštívil další evropskou metropoli. Do Vídně, podobně jako předtím do Berlína, jsem využil přímé vlakové spojení. Z Prahy jezdí každé dvě hodiny vlaky Railjet Českých drah, které vás po 4 hodinách jízdy vysadí v centru města na novém vídeňském hlavním nádraží.
Vídeň je známá především svými historickými památkami, které také vyhledává většina turistů. Nabízí však spoustu dalších zajímavosti, ať už známý zábavní park Prater, nákupní třídy, nebo architektonicky zajímavé moderní stavby.
Přestože jsem samozřejmě nemohl vynechat historické centrum města, má první cesta vedla na druhý břeh řeky do Donau city. To se nachází na levém břehu Dunaje a převažují zde moderní, zpravidla kancelářské budovy. Vedle Donau city pak leží park Donaupark z něhož se tyčí televizní věž Donaturum.
Pokud nechcete chodit jen po památkách, je návštěva Donau city zajímavá alternativa. Navíc leží na stejné lince metra U1 jako vídeňské hlavní nádraží, Prater nebo Karlsplatz. Ideální je vystoupit ve stanici Kaisermühlen.
Své kouzlo má samozřejmě i historická část města, která mi dost připomínala Prahu a podobná je zde krom architektury i atmosféra.
Většina památek v centru je umístěna v jakémsi okruhu a stačilo mi na ně v kombinaci pěší chůze a metra pár hodin (včetně pauzy na oběd).
Jednou z dalších zajímavostí je budova spalovny a teplárny Spittelau, která sousedí se stejnojmennou stanicí metra. Autorem barevné fasády je umělec Friedrich Hundertwasser, který je autorem i dalších zajímavých objektů.
A jelikož jsem měl stále ještě spoustu času a památky mi opravdu stačí projít jen letmo, přišel čas na nákupy. Vydal jsem se po Kärntner Strasse, která je kousek od Státní opery a prošel i přilehlé boční uličky. Je tu nejen spousta luxusních obchodů, ale cestou jsem narazil i na Zaru, COS a nakonec jsem nejvíc věcí pořídil ve Forever 21. Pokud chcete mít více klidu, je lepší tudy projít ráno, nebo v poledne, kdy jsou ulice prázdnější.
Samozřejmě také nesmím zapomenout na Mariahilfer Strasse, plnou luxusních butiků. Ve Vídni se dá také nakupovat v shopping centrech, jako je např. G3 Shopping Resort, kde najdete i profláklý Primark. Tam jsem ale nejel, protože v nejhorším máme přeci jeden „za rohem“ v Drážďanech (ty jsem stihl nedávno také navštívit, ale o nich až v některém z dalších článků).
Co se týče dopravy, je na tom Vídeň podobně jako Praha. Nejlepší dopravou je určitě metro, které i v sobotu jezdí v celkem příznivých intervalech, na rozdíl od Prahy (na většině linek metra jsem se setkal se 4 minutovým intervalem). Vídní jezdí také spousta tramvajových linek, autobusů a vlaky S-bahn. Já osobně jsem si vystačil pouze s přepravou metrem. Jízdné se liší podle typu jízdenek, celodenní jízdenka vyšla na 7,60 EUR a ke koupi je např. v síti automatů, u kterých jde dokonce navolit jako jazyk čeština.
Přestože jsem toho stihl poměrně hodně, za jeden den určitě nelze projít úplně vše, takže i Vídeň nechávám dále otevřenou a hodlám se sem v budoucnu ještě vrátit (třeba na vánoční nákupy).
petebrandy.wordpress.com 