Cestování, asi s ohledem na několikaletou pauzu, mě poslední dobou jaksi chytlo. Po Berlíně, Vídni a Drážďanech jsem stihl v uplynulém týdnu další dvě města – Budapešť (o té chystám také článek) a Kodaň.
Abych se přiznal, Kodaň nepatřila mezi destinace, které jsem měl v plánu navštívit a nebýt náhody, kdy jsem narazil na dobré letenky, asi bych se sem ještě nějaký čas nepodíval. Po návštěvě však musím říci, že mě toto město opravdu nadchlo, o čemž svědčí i velké množství fotek, které jsem zde pořídil.
Cesta do Kodaně trvá letecky něco málo přes hodinu a mimo jiné sem létají 3 krát denně České aerolinie, s nimiž jsem letěl obě cesty. Kodaň navíc nabízí dobrou dopravní dostupnost centra, kam jede z letiště metro a vlak. Nejlepší je asi zvolit metro a vystoupit na náměstí Kongens Nytorv.
Jelikož jsem letěl prvním ranním letem a pouze s palubním zavazadlem, do centra Kodaně jsem dorazil poměrně brzy. Díky tomu jsem stihl hlavní zajímavá místa v čase, kdy nebyla obsypána turisty. Ač nejsem zrovna příznivec profláklých turistických lokalit, má první cesta vedla k pobřeží, kde se nachází hlavní symbol města – socha malé mořské víly (Den Lile Havfrue). A protože jsem vyrazil hned ráno, dala se dokonce vyfotit, což odpoledne díky davům často nejde.
Po pořízení fotky (když už jsem tam byl) jsem se vydal pěšky po nábřeží směrem do centra, kde jsem na protějším břehu minul budovu Opery, která je jednou z dominant města.
Pak jsem se dále držel pobřeží a došel do přístavu Nyhavn, který mi trochu připomíná Amsterdam. Nyhavn lemují barevné domy a dodnes zde kotví spousta menších lodí.
Jako milovník moderní architektury jsem si také nemohl nechat ujít budovu Královské knihovny, zvané Černý diamant, kterou jsem měl těž po cestě nábřežím.
Od knihovny jsem se potom vydal na okruh kolem zábavního parku Tivoli směrem k radnici Radhuspladsen.
Od té jsem potom pokračoval několika uličkami, plnými obchodů – od řetězců (Zara, Footlocker), až po luxusní značky, jako je Prada. Tentokrát jsem však s ohledem na letenku, zahrnující jen malé kabinové zavazadlo, nákupy raději vynechal.
Okruh jsem zakončil na Noreport, kde jsem si dal jen něco rychlého v McDonalds (Kodaň je velice drahé město, což platí i o restauracích), poté jsem se přesunul na druhý břeh do čtvrti Christianshavn a podvečer pak strávil na nábřeží naproti Opeře, kde to žije podobně jako v Praze na náplavce, jen tam není tak přelidněno.
Co se týče dopravy, Kodaň disponuje dvěma linkami metra a v současnosti je ve výstavbě další – okružní linka, díky čemuž je spousta míst ve městě rozkopaná. Metro doplňují také vlaky, autobusové a lodní linky (autobusy a lodě mají žlutou barvu). Za zmínku stojí i možnost půjčení kola, jelikož celé město je protkané sítí cyklostezek.
Pokud jedete z letiště Kastrup, nejlepší je využít metra, odjíždějícího z terminálu 3. Zajímavostí metra je, že jezdí bez řidiče a metro je v provozu 24 hodin denně. Celodenní lístek na MHD pro zóny 1 – 4 (zvaný také City pass) vyjde na 80 DKK (letiště se nachází ve 4. zóně) a lze koupit na letišti v automatu, který bere hotovost i karty.
Závěrem ještě shrnutí dojmů, Kodaň mě opravdu mile překvapila a líbila se mi hlavně svou atmosférou a svojí polohou u moře. Svůj díl k tomu mělo i stěstí na hezké počasí, bylo slunečno a příjemných 20 stupňů. Jediné, co bych asi vytkl, jsou poměrně vysoké ceny.
petebrandy.wordpress.com 